Jód
iodum
Jód
Základní informace
Jód je minerál (nekovový prvek), který je kriticky nezbytný pro fungování štítné žlázy. Štítná žláza produkuje hormony trijodthyronin (T3) a tyroxin (T4), které ovlivňují rychlost buněčných a metabolických procesů po celém těle, včetně imunitního systému. Tyto hormony v sobě mají atomy jódu, takže při nedostatku jódu nemůže štítná žláza plnit svou roli správně. [zdroj]
V lidském těle se nachází asi 15 až 20 mg jódu, okolo 70 až 80% z toho se vyskytuje ve štítné žláze. [zdroj]
V České republice (a dalších zemích) se běžně dodává jód do kuchyňské soli, což má zajistit alespoň základní příjem jódu. [zdroj] Bohužel, většina soli, kterou konzumujeme, pochází ze zpracovaných potravin, které většinou používají sůl bez jódu. I proto různé studie ukazují, že v některých zemích (např. ve Spojených státech) od 70. let postupně klesá obsah jódu v potravě. [zdroj]
Jód je zvláště důležitý během těhotenství pro zdravý vývoj mozku plodu. Při nedostatku jódu může dojít k nevratnému poškození mozku plodu! [zdroj] Jedná se o nejčastější preventabilní příčinu mentálního postižení na světě. [zdroj] V České republice [zdroj] (a celé Evropě [zdroj]) byl historicky častý nedostatek jódu, což se v poslední době zlepšuje [zdroj]. Přesto je nedostatek jódu v České republice závažný problém [zdroj], který postihuje především těhotné! [zdroj]
Dodávání jódu pro těhotné a kojící se často opomíjí. Podle výzkumu, okolo 72% žen během těhotenství užívá potravinové doplňky, ale pouze 18% z nich obsahovalo jód! Podobně okolo 75% kojících žen užívalo potravni doplňky, ale pouze 19% z těchto přípravků obsahovalo jód! [zdroj]
Formy jódu na trhu:
Jód se v potravních doplňcích vyskytuje v několika formách, především jako jodid sodný, jodid draselný, jodičnan sodný a jodičnan draselný. Jodid draselný má výbornou vstřebatelnost (okolo 96%) [zdroj], u ostatních forem se předpokládá podobně vysoká vstřebatelnost.Důsledky nedostatku jódu:
- Asi 50 až 85% těhotných žen v České republice má nedostatek jódu! [zdroj]
- Okolo 5 až 12% novorozenců má nedostatek jódu [zdroj]
- Nedostatek jódu u dětí a plodů způsobuje poruchu růstu a mentální postižení se snížením jejich IQ (kretenismus). Zpočátku jsou změny vratné, ale rychle přecházejí na nevratné změny. Nedostatek jódu v době růstu mozku je nejčastější preventabilní příčinou mentální retardace na světě [zdroj]
- Příjem jódu je kritický během těhotenství. Děti matek, které měly nedostatečný příjem jódu, byly mentálně opožděné [zdroj]
- Děti s dlouhodobým nedostatkem jódu měly v průměru nižší IQ o 12 až 14 bodů [zdroj]
- Mírné nedostatky jódu během těhotenství jsou spojovány s vyšším rizikem vzniku ADHD u dětí.[zdroj]
- Velký nedostatek jódu u dospělých (příjem pouze 10 až 20 μg / den) vedou ke vzniku strumy (zvětšení štítné zlázy) [zdroj] [obrázek]
- Okolo 5 až 12% novorozenců má nedostatek jódu [zdroj]
Přírodní zdroje jódu: [zdroj]
Nejvýznamnějším zdrojem jódu jsou mořské ryby (nikoliv sladkovodní) a mořské řasy. V České republice se přidává jód v malém množství do soli, aby se předešlo kritickým nedostatkům jódu.V České republice přidává malé množstí jódu do soli, které dokáže stačí pokrýt minimum příjmu jódu. Ale protože zpracované potraviny často obsahují sůl bez jódu, nedostatek jódu zůstává závažným problémem i v České republice. [zdroj] Vegani mají vyšší riziko nedostatku jódu. [zdroj]
Dávkování
Jaké dávky jsou vhodné pro mě?
Věková skupina | Muži | Ženy | Těhotné ženy | Kojící ženy |
---|---|---|---|---|
Do 6 měsíců | 110 μg | 110 μg | ||
7 až 12 měsíců | 130 μg | 130 μg | ||
1 rok až 3 roky | 90 μg | 90 μg | ||
4 roky až 8 let | 90 μg | 90 μg | ||
9 roky až 13 let | 120 μg | 120 μg | ||
14 až 18 let | 150 μg | 150 μg | 220 μg | 290 μg |
nad 19 let | 150 μg | 150 μg | 220 μg | 290 μg |
Bezpečnost
Lze se jódem předávkovat?
Pro každou věkovou skupinu existuje určitá nejvyšší doporučená denní dávka jódu, která by i při dlouhodobém užívání neměla způsobovat nežádoucí účinky, viz tabulka níže.
Věková skupina | Muži | Ženy | Těhotné ženy | Kojící ženy |
---|---|---|---|---|
Do 12 měsíců | není stanoveno | není stanoveno | ||
1 až 3 roky | 200 μg | 200 μg | ||
4 roky až 8 let | 300 μg | 300 μg | ||
9 až 13 let | 600 μg | 600 μg | ||
14 až 18 let | 900 μg | 900 μg | 900 μg | 900 μg |
19 a více let | 1100 μg | 1100 μg | 1100 μg | 1100 μg |
Jód
Jako ochrana před radiací - mýty a fakta
Běžná veřejnost má povědomí, že jód se podává preventivně při úniku radiace z jaderných reaktorů a zbraní. Důvod je následující: z jaderných reaktorů (méně z jaderných bomb) se může uvolnit radioaktivní jód, který se pak může vstřebat, nahromadit v těle a zvýšit riziko výskytu nádoru štítné žlázy. Když ale tělu podáme preventivně vysoké dávky neradioaktivního jódu, tak vysytíme potřebu štítné žlázy přijímat jód a tak ten radioaktivní jód tělem jen "projde" a nezpůsobí poškození.[zdroj]
Jako prevence se používají velmi vysoké dávky jódu - u dospělých okolo 130 mg jodidu draselného za den po dobu rizika (u dětí se podávají nižší dávky).[zdroj] Tyto dávky jsou extrémně vysoké a způsobují řadu nežádoucích účinků. [více informací] Proto není dobré si takto vysoké dávky jódu dávat bez důvodu.
Jód však nechrání před ostatními radioaktivními prvky. Nicméně, radioaktivní jód bývá jedním z nejvýznmanějším zdrojem radiace v radioaktivním spadu (a hlavně se dá poměrně snadno potlačit jeho dopad na lidské tělo) a proto má smysl se jím zaobírat.
Jód
iodum